POHÁDKA O CERVENÉ KARKULCE

Ráno, když maminka dcerušku  spatrila,

dala jí facku a potichu  pravila:

"Rychle si oblékni cervenou  sukénku,

babicka za lesem dostala  žloutenku..."

Karkulka:"Nac je mi  maminko cervená suknice,

ta  jenom priláká vilného myslivce!

Jestli me znásilní, tak jako  vcera,

nebudu už tvoje nevinná dcera!?!"

Matka:"Nedávej  bázlivým myšlenkám pruchod,

než  bába za léky utratí duchod!

Dones jí guláše aspon pul  hrnka,

at  bába vyskocí zas jako srnka!"

Popadla Karkulka aktovku  s jídlem

a  bežela lesem, jak píchnutá šídlem.

Navzdory vábivé cervené  sukýnce,

nestretla na ceste vilného  myslivce.

Svalnaté nohy a kvalitní  pohorky,

brzy jí donesly do známé  chaloupky.

Karkulka:"Co je to za  fóry, tak brzo po ránu,

vlk  se tu placatí v bábine županu!

Vlk:"Jen pojd  dál, devenko a nestuj u dverí, ¨

s bábou jsem posnídal, ty zustan  k veceri!

Máš  pekné tváricky, jak žádná druhá,

zato tvá bába byla dost tuhá...

Karkulka:"Tak to sis  vybral kvalitní stravu!

...nejseš ty blbecku tak trochu na  hlavu?!?

Pozde me nazýváš spanilou  devenkou,

sežral si babicku........ s infekcní  žloutenkou!!!

Lesem se ozývá zoufalé vytí,

jak se vlk pokouší vyvolat

blití.